ŽELVIČKY
Želví chytrost
Moje kamarádka má kamaráda a želvičku. Protože jsou chudí, jak jen mohou
být chudí studenti s vlastním bytem poblíž Divoké Šárky, nemají postel, ale jen takovou tu molitanovou matraci, co leží přímo na zemi a je možná lepší, než letiště s nebesy. To velmi rychle zjistila i želvička a na matraci stále vlézala, začež si vždy vysloužila tvrdý, leč spravedlivý trest - byla obrácena na zádíčka a spytovala (spitovala, zpytovala nebo zpitovala - opravdu netuším a pravidla jsou daleko...) svědomí. Protože želvička je zvířátko inteligentní, časem se naučila, co nesmí a bylo po konfliktech.
Jenže jednou kamarádka onemocněla, čímž se proláklo, že želvička není jen inteligentní, ona je velmi inteligentní, protože ví, že na matraci nesmí pouze odpoledne, zatímco dopoledne ji nikdo na zádíčka neobrací, že přitom přehlédla souvislost s přítomností člověka - no, geniální není, ale stejně je to o dvě třídy víc, než by mě bylo napadlo.
Láďa Pícha